Už když jsem byl na střední škole, tak jsem od rodičů dostal svojí první zrcadlovku a zkoušel fotit všechno, co mi přišlo pod ruku. Nastavení foťáku jsem moc nerozumněl a tak mě nebavilo, že výsledné fotky nejsou takové, jaké jsem si představoval. Foťák tedy putoval na pár let do skříně.

Až když jsem se začal víc věnovat mému velkém koníčku, rybaření, bylo třeba úlovky zaznamenat ve větší kvalitě, na pořádný foťák a ne jen rozmazanou fotkou na mobil. Zrcadlovka se tedy dostala zpátky na světlo světa, já začal zkoumat, jak vlastně fotografie vzniká, jak foťák správně nastavit a najednou vznikla nová láska k fotce. Od té doby s sebou foťák tahám v podstatě pořád.

Nebaví mě dělat škrobené pózy, ze kterých jsou všichni akorát nervózní. Přirozené fotografie a momentky dokáží mnohem lépe popsat váš příběh. Takže umělé úsměvy, strnulé pózy a podobné věci u mě moc nenajdete. Jestli chcete fotografie plné radosti, smíchu a přirozenosti, tak jste tu správně.